Andrej vážně přijel skoro včas, vyzvedl Nexe a rozjel podivné rally uličkama Prahy. Nějak mu zapomněli oznámit, že je sice pátek, ale První Máj je snad ještě společně s Novým Rokem jediný svátek, který se slaví téměř po celém světě. Ostatní Pražáci to evidentně vědí a tak se Ante srdnatě vyhýbal neexistujícím zácpám, protože kdo měl rozum, už od čtvrtečního večera rozhodně v Praze není. Styčný bod na Flóře se ukázal jako naprosto stěžejní, prostory vybraného vozu se však jevili jako nedostatečné. Nejhorší smrt je však z vyděšení a to my se rozhodně nedáme a nakonec se našlo místo i pro Kebu. V neuvěřitelných 17:44 se celá posádka vydala směr Sukošan, který se hrdě skrýval nějakých téměř 1000 km v mlžných dálkách. Cesta proběhla docela v pohodě, až na decentně vrčícího Chorvatského celníka, který se na Kebu osopil „STOP NEVIDIS“. Mno neviděl, protože jsme právě byli v šoku, když pár vteřin před tím jedna z našich navigací odpověděla pasovákovi o 3m dříve na jeho otázku: kolik nás je; naprosto suše „Přepočítat?“ Vot technika. Pár střídání řidičů a je tu Marina v Sukošanu. Krásných 5:46 ráno, všichni kromě nás a autobusu šílených Poláků prostě spí. Na vyřčenou otázku v kolik si máme převzít loď tu zaznělo, že v 17:00. Byla to velice překvapivá informace, že prý to bylo v propozicích,ale kdo by je četl, na to přece máme kapitána. Máme spoustu času, loď jsme i našli, jen nás trošku překvapil invalidní vozíček na palubě. Že by na nás byli natolik připraveni??? Každopádně loď je ještě obsazena, žádný velký pohyb se na ní nekoná a naše charterová společnost si s typicky jižanskou přesností rozhodla, že otevírací hodiny jsou údaj vysloveně informační, a tak i když mají napsáno, že otvírají v 8:00, v 9:00 se stále tváří stylem „Zítra je taky den“. Mno už vyšlo sluníčko a začíná hřát, takže den máme vlastně před sebou ))))

Předchozí: Poslední předodjezdová schuzka
Další: Malá zkušební plavba

Názory